2014年2月24日 星期一

法 Dhamma--K. R. Norman 的解釋

P1160475

法 Dhamma 這個字,意思繁富,有時就像漢字的「仁」一樣,「仁慈」、「麻木不仁」、「杏仁」、「能仁」,每個仁字隨著用詞、句子而表達不同的意義。

K. R. Norman 在書中 66 頁解釋 9 種不同的用法:

Norman, K. R., (1997), The Word of the Doctrine (Dhammapada), PTS, London, UK.

1. teachings,通常是複數形態,代表佛陀的教法。

yathā pi rahado gambhīro vippasanno anāvilo

evaṃ dhammāni sutvāna vippasīdanti paṇḍitā

就像一泓清澈的深潭,智者聽法之後寧靜喜悅。(82)

《法集要頌經》卷2〈17 水喻品〉:

「猶如深淨泉, 表裏甚清徹,
聞法得清淨, 智者生歡喜。
猶如深淨泉, 表裏甚清徹,
智者聞妙法, 歡喜無窮盡。」(CBETA, T04, no. 213, p. 785, c24-28)

《出曜經》卷18〈18 水品〉:

「猶如深泉, 表裏清徹,

聞法如是, 智者歡喜。」(CBETA, T04, no. 212, p. 708, a7-8)

《法句經》卷1〈14 明哲品〉:

「譬如深淵, 澄靜清明,

慧人聞道, 心淨歡然。」(CBETA, T04, no. 210, p. 564, a11-12)

2. nature 或 characteristics,特性或本質。通常會是 pāpaka dhamma 惡法,kusala dhamma 善法,或者在一個複合字的字尾。

Malitthiyā duccaritaṃ, maccheraṃ dadato malaṃ;

Malā ve pāpakā dhammā, asmiṃ loke paramhi ca.

不當的行為(不貞)是婦女的垢穢,慳貪是布施者的垢穢,不管是此世還是後世,惡行為垢穢。(242)

《法句經》卷2〈26 塵垢品〉:

「慳為惠施垢、 不善為行垢,
今世亦後世, 惡法為常垢。」(CBETA, T04, no. 210, p. 568, b25-26)

3. phenomena,現象。(版主按語:含心法(意根感知的對象)與色法(構成器世間的元素)。)

Sabbābhibhū sabbavidūhamasmi, sabbesu dhammesu anūpalitto;

Sabbañjaho taṇhakkhaye vimutto, sayaṃ abhiññāya kamuddiseyyaṃ.

我已征服一切、覺一切法,我已不染一切法,我已捨離一切,斷除貪欲而解脫,一切為我自覺,誰能作我的老師?(353)

《法句經》卷2〈32 愛欲品〉:

「若覺一切法, 能不著諸法,

一切愛意解, 是為通聖意。」(CBETA, T04, no. 210, p. 571, b6-8)

《出曜經》卷20〈22 如來品〉:

「最正覺自得, 不染一切法,

  一切智無畏, 自然無師保。」(CBETA, T04, no. 212, p. 716, b16-17)

4. righteousness,正義、正直、公正。

Asāhasena dhammena, samena nayatī pare;

Dhammassa gutto medhāvī, ‘‘dhammaṭṭho’’ti pavuccati.

公正、不偏不倚而不急躁地判斷事理的智者,這樣守護正法的人,被稱作安住正法的人。(257)

,《法句經》卷2〈27 奉持品〉:

「常愍好學, 正心以行,
擁懷寶慧, 是謂為道。」(CBETA, T04, no. 210, p. 568, c21-22)。

5. law,法律,

Ekaṃ dhammaṃ atītassa, musāvādissa jantuno;

Vitiṇṇaparalokassa, natthi pāpaṃ akāriyaṃ.

違犯一法而說妄語、不信有來世的人,無惡不作。(176)

《法句經》卷1〈21 世俗品〉:

「一法脫過, 謂妄語人,
不免後世, 靡惡不更。」(CBETA, T04, no. 210, p. 566, b7-8)。

《出曜經》卷11〈9 行品〉:

「一法過去, 謂妄語人,
不免後世, 無惡不更。」(CBETA, T04, no. 212, p. 668, a4-5)

《法集要頌經》卷1〈9 業品〉:

「應遠離一法, 所謂妄語人,
無惡不經歷, 不免後世苦。」(CBETA, T04, no. 213, p. 781, c10-12)

6. rule,法則。

Na hi verena verāni, sammantīdha kudācanaṃ;

Averena ca sammanti, esa dhammo sanantano.

確實,在這世上怨恨不能止息怨恨,只有無怨可以止息怨恨,這是自古以來的法則。(5)

《法句經》卷1〈9 雙要品〉:

「慍於怨者, 未甞無怨;

不慍自除, 是道可宗。」(CBETA, T04, no. 210, p. 562, a19-20)。

《出曜經》卷16〈15 忿怒品〉:

「不可怨以怨, 終已得休息,
行忍得息怨, 此名如來法。」(CBETA, T04, no. 212, p. 697, a4-5)。

7. (virtuous) state,道德,

Maggānaṭṭhaṅgiko seṭṭho, saccānaṃ caturo padā;

Virāgo seṭṭho dhammānaṃ, dvipadānañca cakkhumā.

八正道是最殊勝的道,四諦是最殊勝的真諦,無欲是最殊勝的法,二足之中具眼者最殊勝。(273)

《法句經》卷2〈28 道行品〉:

「八直最上道, 四諦為法迹,
不婬行之尊, 施燈必得明。」(CBETA, T04, no. 210, p. 569, a18-20)

《出曜經》卷13〈13 道品〉:

「八直最正道, 四諦為法迹,
是道名無為, 以錠滅愛冥。」(CBETA, T04, no. 212, p. 681, b25-26)。

《法句經》卷2〈28 道行品〉:

「八直最上道, 四諦為法迹,
不婬行之尊, 施燈必得明。」(CBETA, T04, no. 210, p. 569, a18-19)。

8. thing,事物,

Abhivādanasīlissa, niccaṃ vuḍḍhāpacāyino [vaddhāpacāyino (sī. pī.)];

Cattāro dhammā vaḍḍhanti, āyu vaṇṇo sukhaṃ balaṃ.

常禮敬有戒德的人,尊敬年長的人,有四種利益:增長年壽、儀容體態、體力、安樂。(109)

《法句經》卷1〈16 述千品〉:

「能善行禮節, 常敬長老者,
四福自然增, 色力壽而安。」(CBETA, T04, no. 210, p. 564, c4-6)

9. practice, or way of life,行為或生活方式,

Hīnaṃ dhammaṃ na seveyya, pamādena na saṃvase;

Micchādiṭṭhiṃ na seveyya, na siyā lokavaḍḍhano.


不要親近卑劣法,不要與放逸共處,不要親近邪見,不要增長對世間的繫著。 (167)

《出曜經》卷6〈4 無放逸品〉:

「不親卑漏法, 不與放逸會,
不種邪見根, 不於世長惡。」(CBETA, T04, no. 212, p. 639, a18-19)

《法集要頌經》卷1〈4 放逸品〉:

「不親卑漏法, 不與放逸會。
不種邪見根, 不於世增惡,」(CBETA, T04, no. 213, p. 779, a16-18)

===========================
菩提比丘解釋 Dhamma 法:《相應部英譯》4

Bodhi, Bhikkhu, (2000), The Connected Discourses of the Buddha, Wisdom Publication, Boston, USA.

2-46頁。

他將巴利的 Dhamma 作以下翻譯:

1. Dhamma,佛陀的教法,或諸佛的教法。

2. Dhamma,他人的教導,甚至是六師外道的教法。

3. righteous,正義的、正直的、公正的。

4. things,事物,通常是複數形態。

5. principle,法則。

6. phenomena,現象。(版主按語:含心法(意根感知的對象)與色法(構成器世間的元素)。)

7. quality,特質。

8. 意根的感知對象

9. 特質 nature.

沒有留言: